Komiksová cena Muriel

Nejlepší komiksová kniha

Michaela Kukovičová, Magdalena Rutová: Kniha roku (Baobab)

Rok života dvou přítelkyň, ilustrátorek a výtvarnic a jasný koncept: každý den si sobě navzájem poslat kresbu zachycující, co ten den zažily. Na dvou protilehlých stranách se tak v půvabné, přesné, lehké a vtipné kresebné zkratce začne vinout jejich každodenní životní příběh. Souvislosti, přátelé, rodiny, domácí situace, život společenský i intimní. Cokoli jim ten den utkví v paměti. S každou další stránkou/dalším dnem obě autorky, které velmi často zachycují samy sebe a velmi často také v nelichotivých, trapných nebo groteskních situacích, jako bychom poznávali víc a měli je radši pro jejich břitký, sebeironický humor v textech, kterými tyto své pohlednice jedna druhé doprovázejí a jimiž si vysvětlují obsah zachycené situace. Kniha roku je nádhernou výpravnou knihou o každodenní banalitě, komiksový deník i kronika současně a porota oceňuje důslednost, upřímnost a odvahu autorského záměru, bravurní kresbu obou autorek, silný osobní rozměr, ale i společenské svědectví o jednom roce v naší zemi. 

 

Tomáš Motal: Traum 1999 (Centrala)


Tomáš Motal ve sborníku Traum 1999 znovu „útočí” svou charakteristickou vizuální poetikou kontrastu ostrého světla a hlubokých stínů. Souhrnné vydání kompletuje tři dříve samonákladem publikované sešitové příběhy a doplňuje je o tři rozsáhlejší, dosud nevydané celky. Ty organicky navazují na atmosféru a styl starších prací, odchylku představuje Tyráž, portrét fiktivního spisovatele Felixe Špaldy, který vykazuje neobvyklé prvky realismu. Celkově knihu prostupuje, pro Motala typická, temná až depresivní, avšak zároveň pohlcující atmosféra. Již samotné fyzické provedení knihy – velkoformátové vydání s černou ořízkou a nezaměnitelnou vůní tiskařské černi, evokující vůni asfaltu – umocňuje čtenářský zážitek. Větší formát Motalovým kresbám mimořádně prospívá; kontrastní černobílé zobrazení na černém podkladě získává novou hloubku. 

 

Tereza Verecká, Mikuláš Podprocký: Winton nebyl sám (Argo)


V našich končinách se málokdy urodí výpravné, velkolepé a velkoformátové komiksové album. Winton nebyl sám mezi taková velká alba patří. Suverénní scénář, plný napínavých zvratů, ale i poučných detailů volbou silné a sveřepé hlavní protagonistky – u nás patrně neznámé, a přitom hlavní spolupracovnice Sira Nicholase Wintona Doreen Warriner, skrze niž je příběh vyprávěn – osvěžuje již mnohokrát adaptovaný a povědomý příběh takzvaných Wintonových dětí. Podprockého rozmáchlá a dynamická kresba se spoustou podmanivých nápadů a celostránkových kreseb nikde scénář pouze mechanicky neilustruje, ale kongeniálně dotváří a vede s ním dialog. Porota oceňuje toto šťastné spojení textu a kresby, výpravnost, pečlivé provedení alba i volbu nečekaně silné hlavní ženské hrdinky v příběhu, o němž se většina z nás dosud domnívala, že je příběhem jednoho britského gentlemana.

Nejlepší krátký komiks

Tomáš Baldýnský, Michal Kocian: Alois Šiška (in Hangár)


Dobrodružný a „ábíčkovský“ příběh o přežití na záchranném člunu po sestřelení letadla v bojích za druhé světové války. Zdařile podaná halucinační vize, stejně jako vzpomínkové pasáže, které předcházely havárii. Porota oceňuje tento příběh i v kontextu celého souboru Hangár.

 

Jean-Gaspard Páleníček, Dominika Lizoňová: Sajónara (in Hikobae)

Bezeslovný a tichý příběh hostiny přízraků, oživlých předmětů a domácích zvířat. Originální noční mejdan, ve kterém tančí nejen lampion a pantofel, a kde oči mají nejen nádoby na vaření… Velmi dobře zachycená „východní“ nálada nočních přeludů.

 

Albrecht Smuten: Kapitán Chemo (nakl. Epocha)


Soubor humorných i trpkých stripů z nemoci, aneb jak se vysmát transplantacím i chemoterapii. Otevřené, sdílné a zároveň ne agresivní, spíše pomocně terapeutické stripy Albrechta Smutena. V kategorii autofikce jdou doslova na dřeň. Kostní.

Nejlepší komiks pro děti

Petr Kopl: Morgavsa & Morgana – Tajemství bájné Chlupambry (Bambook/ Grada)


Jedná se o zábavné čtění plné humoru, napětí, ale i nenásilného poučení, které se objevuje v závěru každé kapitoly. Souborné knižní vydání příběhu prospívá. Díky plynulému navazování jednotlivých kapitol se příběh stává dynamickým a čtivým, umožňujícím nerušené ponoření do děje. Autor s citem pro detail vykresluje nejen charaktery hlavních postav, ale i množství postav vedlejších, čímž dodává vyprávění plastičnost a autenticitu, a to i přes jejich epizodní výskyt. Petr Kopl i v tomto díle potvrzuje svůj vypravěčský talent. Jeho schopnost tvořit poutavé a originální příběhy neustále roste a Tajemství bájné Chlupambry je toho jasným důkazem.

 

Nikkarin: Hubert & Hugo 3 (Labyrint)


Horolezci Hubert a Hugo se s vervou pouštějí do nejrůznějších dobrodružství. Krátké, dynamické příběhy oplývají akcí a nečekanými peripetiemi, nesou však i hlubší poselství o odvaze a zvídavosti. Humorné momenty pramení především z kontrastu mezi impulzivním otcem a rozvážným synem. Výtvarné zpracování se vyznačuje zjednodušenou stylizací postav, která zajišťuje jejich dobrou čitelnost a odlišení od detailnějšího pozadí. Nikkarin přichází s originálními zápletkami, do nichž vtipně začleňuje popkulturní odkazy. Stejně tak je třeba vyzdvihnout autorovu ochotu experimentovat s formou a obsahem světa Huberta a Huga. Obohacení realistického prostředí o prvky nadpřirozena jistě osloví především mladší čtenáře.

 

Kata Rina: V oku lišky (Labyrint)


Komiks vypráví příběh mladé Suzu, která ráda tráví čas v obchodě své babičky se starými kimony. Po náhlém babiččině odchodu do nemocnice zůstává Suzu v obchodě sama a objeví tajemnou liščí masku. Ta ji přenese do neznámého světa, čímž se rozvíjí ústřední zápletka komiksu. Děj plyne pozvolna, což čtenáři umožňuje docenit propracovanou vizuální stránku komiksu. Rozvolněné panelování s důrazem na detail a jemná linka kresby v tlumených barvách efektivně budují tajuplnou až snovou atmosféru. Původní verze komiksu, která získala ocenění International Manga Award, byla beze slov a vynikala svou čistě vizuální silou. Interpretace příběhu tak byla ponechána plně na čtenáři. Nicméně i současné vydání doprovázené textem, nabízí hodnotný čtenářský zážitek.

Nejlepší kresba

Mikuláš Podprocký: Winton nebyl sám (Argo)

Dobře zpracovat historický námět jako komiks je jeden z nejtěžších úkolů vůbec. Natož pak známý příběh Sira Wintona a „jeho“ dětí. Mikuláš Podprocký ovšem tuto výzvu zvládl s přehledem a lehkostí komiksového akrobata. Celou knihou se nese nezbytná nadsázka, která ovšem nikterak nezlehčuje vážnost námětu. Kompoziční práce s rozvržením komiksových oken je nápaditá a neustále překvapuje novými možnostmi členění obrazových panelů. Velký formát téhle knize sluší. Scény jako boj Wintonovy matky s oživlou byrokratickou hydrou zkostnatělého britského úředního aparátu, příjezd hypertrofovaně opancéřované mašinerie německých okupačních vojsk do Prahy nebo vlaky odjíždějící s dětmi z Protektorátu, za nimiž se trhají koleje a rodná zem se propadá a nenávratně mizí v černém oceánu bezpráví zůstanou v hlavě ještě dlouho po přečtení. Je to jako jít do kina na velký celovečerní film, který vás strhne natolik, že se divíte, jak ty tři hodiny rychle utekly.

 

 

Kata Rina: V oku lišky (Labyrint)


V komiksu Katariny Kratochvílové se spojuje to nejlepší z evropské a japonské komiksové tradice. Bravurně lehkou a citlivě kolorovanou kresbou nás autorka provází silným příběhem dívky, která v krámku své babičky objeví liščí masku, jež jí přenese do jiného světa. A stejně jako příběh, který se odehrává mezi dvěma světy, je i struktura knihy netradičně koncipovaná na dvě poloviny. Vlevo obraz, vpravo text. Když čtete text, rozpomínáte se na obrazy, a když sledujete obrazy, vybavujete si střípky textu. Nelze sledovat obě části souběžně – a v tom je právě to kouzlo. Příběh se totiž odehrává v prostoru mezi nimi. Také hlavní postava stojí na hraně dvou světů, snové reality a snu, který se zdá skutečnější než realita samotná. Vydejme se s ní na cestu do snu a zase zpátky. Protože ta skutečná magie se zjevuje při kroku do neznáma.

 

 

Michal Suchánek: Afterpunk (Crew)


Michal Suchánek je suverénní kreslíř, který zvládá jak lidskou anatomii, tak akční scény a filmový střih stejně dobře, jako ti nejuznávanější američtí komiksoví kreslíři. V mainstreamovém akčním komiksu nemá mezi českými výtvarníky konkurenci. Potvrzuje to i v povídkové knize Afterpunk, která vznikla ve spolupráci s Jonášem Ledeckým. V těch příbězích, kterých se Michal Suchánek výtvarně ujal, nám předvádí nejen profesionální kresbu, ale i citlivou práci s barvou a světlem, která dodává jednotlivým scénám vtahující atmosféru. Ve všech povídkách, kterých se zhostil, hrají ústřední roli neohrožené a morálně silné hrdinky, kterým se marně snaží zkřížit cestu hordy mutantů, postapokalyptičtí bandité nebo despotičtí manželé. Velká část našich komiksových fanoušků konečně dostala toužebně očekávaný komiksový nářez od domácího autora.

Nejlepší scénář

Jakub Guman: Jedna k jedný (Centrala)


Originální pokus o komiksovou alternativu, týkající se krize dvou hlavních hrdinek a možných cest z této krize ven. Příběh ze společné rekreace má svá úskalí a zároveň přináší nečekané radosti i šoky v podobě chutí, vůní, nudy, rokenrolu i slunce. Porota oceňuje na scénáři kromě osobitosti i to, že v době převahy osobních příběhů nebo převyprávění historických událostí právě takovýto čistě fiktivní aspekt v původním komiksu pro dospělé chybí.

 

Barbara Šalamounová: Trampoty člověka Sekory (Knižní klub/EMG)


Porota oceňuje originální přístup k formátu životopisného románu, vedeného jako rozhovor spisovatele a kreslíře Sekory na sklonku svého života s hlavním protagonistou většiny svých knih pro děti Ferdou Mravencem. Barbora Šalamounová navíc nabízí dvě možnosti četby: klasickou lineární četbu a takzvaný gamebook. Kdo nechce číst Sekorův životní příběh lineárně, má možnost v ději přeskakovat a postupovat přes asociativní řazení kapitol. Ondřej Sekora je důležitá postava dějin českého umění a kultury a autorce se díky této formě i zručné kresbě daří sugestivně a hravě, srozumitelně i pro mladší čtenářstvo odvyprávět jeho životní příběh včetně těžkých mezníků a krizí.

 

Tereza Verecká: Winton nebyl sám (Argo)


Velkolepě výtvarně pojaté a scenáristicky rozmáchlé komiksové album nahlíží u nás poměrně známý i umělecky mnohokrát vytěžený skutečný příběh Sira Nicholase Wintona a jeho záchrany židovských a německých dětí před nacisty. Scenáristka však tuto historii zpracovává z originální perspektivy, a sice přes postavu Wintonovy hlavní spolupracovnice Doreen Warriner. Porota oceňuje silnou, světu dosud málo známou ženskou hrdinku a suverénní, dynamický, napínavý, nepatetizující, poučný, ale nikoli didaktický scénář, který nás provede detaily záchranných transportů dětí do Velké Británie hrstkou nadšenců.

Cena Magnesia za Nejlepší studentský komiks

Julie Čujenko: Vidlička (AVU)


Nejjednodušší kresba, náznaky tvarů, a přitom je tahle malá povídka ve výsledu velkým příběhem o dětské fantazii a dospělé realitě. Julie Čujenko se ve zdánlivě naivní geometrické lince drží pevného bodu v rozpadajícím se světě, kde se nejobyčejnější předmět (jako je vidlička) stává dětským průvodcem na cestě ze zničeného domova.

 

Kateřina Illnerová: S láskou V. (FDULS)


Malá dobrodružství z cest, předávaná mezi generacemi – mezi Babičkou a V., tedy Vnučkou –, jsou podávána lehkou formou, která je doplněná nadšením z možností obrazového vyprávění. Pohlednice z cest se stávají možnými bránami do kraje bonsajů, kam se jinak, než pomocí fantazie, nedostaneme.

 

Anna Kaigorodova: Hlavně nepanikařit! (AVU)


Epizody z charkovské umělecké koleje po únoru 2022 a ruské okupaci, zachycující banality uprostřed evakuací, ale ukazující i dospívání ve chvílích výjimečného stavu. Běžný studentský život se stává na pozadí války nejen zápasem, útěkem a čekáním, co bude dál. Hodně aktuální, ale díky předčasnému a krutému dospění hrdinky v mnohém univerzální.

Nejlepší překlad

Anna Křivánková za překlad komiksu Kazuo Koikeho a Gósekiho Kodžimy Šógunův popravčí (Crew)


Manga Šógunův popravčí je příběhem otamešiho, tedy muže, který pro šóguna testuje meče mimo jiné na živých lidech. Odehrává se v hlavním městě Japonska v 18. století a překypuje nejen krvavými podrobnostmi tehdejších kriminálních činů, ale i reáliemi z oborů tak náročných a rozmanitých, jako je dobový justiční a vězeňský systém nebo výroba a ovládání meče. Tohle všechno překladatelka bravurně zprostředkuje českému čtenáři tak, aby nebyl ochuzen o žádnou podrobnost. Bohatství stylistických vrstev jazyka, od mluvy samurajů po popěvky z vykřičené čtvrti, převádí s přesností otamešiho čepele.

 

Barbora Schnelle za překlad komiksu Kathariny Greve Tlustá princezna Petrónie (Centrala)


Antihrdinka původně časopiseckého komiksu německé autorky Kathariny Greve obývá miniplanetu, kam ji vykázala její urozená matka. Princezna Petrónie nešetří suchým humorem, konverzuje s multifunkční žížalou Mirkou a nepokrytě opovrhuje svým protivným bratránkem Malým princem. Barboře Schnelle se v převodu ironických monologů sympaticky drsné princezny skvěle podařilo dosáhnout toho, co je metou každého překladatele: text v češtině působí vtipně, přirozeně a naprosto autenticky.

 

Anna Štádlerová za překlad komiksu Francisco Ibáñeze Clever a Smart – Atomový postřik (Crew)


Klasický španělský komiks z šedesátých let je ideálním hřištěm, na kterém lze předvést překladatelskou kreativitu. Překládat komiksový humor je jednou z nejtěžších oborových disciplín, ale díky Anně Štádlerové crazy dobrodružství dvou praštěných agentů z tajné organizace B.O.T.A. perfektně funguje i v češtině: slovní hříčky šlapou jak hodinky, vizuální humor má svoje adekvátní ekvivalenty a prezident Brutálštrausen mluví, jak mu pseudoněmecký zobák narostl. Tenhle zápas překladatelka uhrála excelentně.

Nejlepší překladový komiks

Argo za Will Eisner: Smlouva s Bohem

Will Eisner své silné dílo, vzpomínku na vlastní dětství v Bronxu, zalidnil obyvateli jednoho nebohatého newyorského činžáku a jejich tragickými, trpkými i trapnými příběhy. Eisnerova kniha, dnes považovaná za základ žánru komiksového románu, byla v době sešitových superhrdinských komiksů čímsi velmi neobvyklým a autor pro ni v sedmdesátých letech dlouho hledal nakladatele. Podobný osud potkal i české vydání Smlouvy s Bohem: na tom, že tahle stěžejní kniha komiksové historie loni konečně vyšla i v češtině, má lví podíl nejen péče nakladatelství Argo, ale i vytrvalost jejího překladatele Richarda Podaného.

 

Centrala za Mathieu Bablet: Carbona a Silicius


Zásadní komiksový román francouzského autora líčí příběh androidů Carbony a Silicia, souputníků z první generace silné umělé inteligence. Původně byli určeni k péči o stárnoucí lidstvo, ale jejich nesmírná inteligence se pojí s velkou zvědavostí, a tak se několik let po svém vzniku pokusí o útěk a jejich cesty se dramaticky rozdělí. Kniha mapuje osudy prakticky nesmrtelných hrdinů a jejich setkávání v kulisách budoucích válek a katastrof. Výtvarně strhující forma, aktuální tématika možného soužití člověka a umělé mysli a citlivé zkoumání podstaty lidství a robotství z ní bezesporu činí jeden z výrazných nakladatelských počinů loňského roku. 

 

Trystero za Charles Burns: Bludiště 3

V kategorii odvážných nakladatelských činů je průběžné vydávání několikadílných otevřených příběhů něco jako bungee jumping s lanem o neznámé délce. Trilogie  Bludiště, mysteriózní putování adolescentní myslí a podmanivý odkaz na estetiku japonských dřevořezů i amerických béčkových filmů, v češtině postupně vycházela v průběhu čtyř let tak, jak je autor psal a kreslil, dokonce ještě dříve než americká vydání. Tohle velké dobrodružství nakladatelství Trystero se třetím dílem úspěšně uzavřelo právě v loňském roce.